USA a Velká Británie plánovali brzy po skončení druhé světové války v Evropě napadení sovětských vojsk v evropských zemích. Vytvoření plánů pod názvem Unthinkable (“Nemyslitelný”) na agresi proti bývalému spojenci nařídil britský premiér Winston Churchil. Překvapivý útok  První ze dvou plánů předpokládal překvapivý útok na sovětské síly rozmístěné v Německu, aby spojenci „uvalili vůli západních spojenců“ na Sověty. Náčelníci štábu byli znepokojeni tím, že vzhledem k obrovské velikosti sovětských sil rozmístěných v Evropě na konci války a pocitu, že sovětský vůdce Josif Stalin byl nespoleh ..read more

Pražská operace nebo též Pražská ofenzíva 6. května – 11. května 1945 byla poslední větší ofenzíva na východní frontě druhé světové války. Ofenzíva výrazně napomohla a uspíšila osvobození Československa v roce 1945. Příprava Pražská operace byla plánována postupně již od února 1945. Vzhledem k situaci, kdy se na území Čech a Moravy nacházela silná německá armáda o počtu zhruba 900 tisíc mužů, bylo zřejmé, že postup přes hraniční hory bude obtížný a že ještě dojde k náročným bojům. Pražská operace se měla uskutečnit útokem ze tří stran směrem na Prahu, přičemž mělo dojít k osvobození většiny úz ..read more

Pražské povstání vypuklo 5. května 1945 v hlavním městě Praze. Česká národní rada vydala prohlášení o konci Protektorátu a o převzetí vládní a výkonné moci. Nejdříve probíhaly demonstrace, které brzy přešly do ozbrojeného odporu. Situace před povstáním Na území Čech a Moravy se nacházelo asi 650 000 vojáků Schörnerovy armády Střed a armádní skupiny Jih-Ostmark ustupující skupiny z Rakouska. Vrchní velitel vojsk Schörner nařídil udržet se v tomto prostoru co nejdéle. K. H. Frank vedl s protektorátní vládou rozhovory o nenásilném předání moci, přičemž se projevovaly i snahy prezidenta Háchy o vy ..read more

Osvobození Československa v roce 1945 od německých okupantů bylo jednou z posledních událostí druhé světové války. Součástí byla Pražská ofenzíva vedená Rudou armádou z východní fronty, dále osvobození západních Čech americkou armádou a květnové povstání českého lidu. Vstup Rudé armády na české území Po osvobození Slovenska postupovali Sověti od 10. března 1945 na české území z Ostravska a od Bratislavy (zde společně s rumunskou armádou). Nejtěžší boje probíhaly v Karpatech, ve slovenských horách a u Ostravy. Osvobození západních a jihozápadních Čech americkou armádou započalo 18. dubna 1945 ..read more

K požáru budovy odborů v Oděse došlo dne 2. května 2014, nedlouho poté, co se tehdejší nepokoje v zemi rozšířily i do černomořského přístavního města. Tato událost si vyžádala desítky mrtvých, především z řad ruské národnostní menšiny. Předehra Dne 2. května 2014 byla situace na východě Ukrajiny, kde žije především ruskojazyčné obyvatelstvo, již velmi vyhrocená. Tzv. protiteroristická operace ukrajinské vlády u Slavjansku, která začala týž den, měla za následek tvrdou diplomatickou reakci Ruska. Ruští političtí představitelé označili dohodu, kterou uzavřeli o několik týdnů dříve v Ženevě se z ..read more

26. dubna 1945 bylo osvobozeno město Brno od nacistů sovětskou Rudou armádou v rámci tzv. Bratislavsko-brněnské operace. Historická situace Počátkem roku 1945 se přiblížila sovětská vojska k území Moravy ze tří stran. 12. ledna zahájila Rudá armáda mohutnou ofenzívu – Viselsko-oderskou operací, při níž Sověti postupovali rychlým tempem k Odře. 18. ledna provedli Němci útok na Sověty obklíčenou Budapešť, ovšem po těžkých bojích bylo hlavní město Maďarska 13. února Sověty dobyto. 16. března 1945 vojska 2. a 3. ukrajinského frontu zahájila ofenzívu směrem na Vídeň, přičemž na rakouské území vstou ..read more

Ploština je zaniklá pasekářská osada obce Drnovice, nedaleko Valašských Klobouk na Moravě, kterou 19. dubna 1945 nacisté vypálili a její obyvatele za podporu partyzánů zmasakrovali. Osadníci byli upalováni zaživa V malé osadě spolu s okolními pasekami žilo přibližně padesát občanů. Akci provedla mj. zvláštní jednotka SS „Josef“, jejíž štáb byl v dubnu 1945 ve Vizovicích a jejíž mužstvo tvořili mladí Slováci, příslušníci Hlinkovy gardy. V Ploštině bylo zaživa upáleno 24 osob, další tři osoby byly popraveny, jedna osoba byla umučena při výslechu. Jako jediný přežil Jan Machů. Do konce války byl ..read more

Na konci druhé světové války, 17. dubna 1945, provedly americké bombardéry nálet na Ústí nad Labem. Zahynulo 512 civilistů, zničeno bylo 572 domů, poškozeno dalších 916. Nálet byl zbytečný, Německo už bylo totiž v té době na kolenou. Smrtící odpoledne 17. dubna 1945 okolo druhé hodiny odpoledne od jihu přilétly bombardovací svazy 15. americké letecké armády, aby provedly nálet, který trval 17 minut. Den poté v 10 hodin dopoledne kroužila nad Ústím hloubková letadla. Američané si fotografovali účinky náletu. Další nálet, ve čtvrtek 19. dubna, byl ještě ničivější. Po desáté hodině dopoledne ..read more

12. dubna 1961 se Jurij Gagarin stal prvním člověkem na světě, který vyletěl do vesmíru. Raketa Vostok s vesmírnou lodí Vostok 1 odstartovala z kosmodromu Bajkonur. Gagarinův let trval 108 minut. Náskok SSSR před USA ve výzkumu vesmíru Po vypuštění první družice Sputnik 1 v roce 1957 si chtěl tehdejší Sovětský svaz udržet náskok před Spojenými státy v mírovém výzkumu vesmíru. Veškerá aktivita se tedy zaměřila na přípravu prvního letu člověka. Horečné úsilí sovětských vědců a techniků bylo završeno úspěchem již po třech a půl letech. Úspěšný let Vostok 1 byla kosmická loď určená pro jednoho kos ..read more

Přesně před 74 lety, 3. dubna 1948, podepsal americký prezident Harry S. Truman zákon o poválečné zahraniční pomoci, jehož součástí byl Marshallův plán. USA stály po skončení 2.světové války před několika problémy. V prvé řadě to byla potřeba zajistit pro americkou ekonomiku, která byla orientována zejména na válečnou výrobu, více mírových zakázek, které by nahradily výpadek výroby zbraní. A to přesto, že se počítalo s pokračováním zbrojení, tentokrát namířenému proti Sovětskému svazu v rámci rozbíhající se studené války. Další obavy v USA vyvolával zvyšující se vliv SSSR v Evropě, kde v zemíc ..read more